Ohně  jsem se nebála

2024-09-17 / Autor článku: Petra Gottwald


 

Ohně  jsem se nebála. Teď už vím proč. Nikdy jsem totiž na vlastní oči neviděla a na vlastní kůži nezažila, co vlastně dokáže. 
Teď už se bojím a myslím, že je to dobře. Získala jsem k němu totiž respekt.

Už jsme s Foga ledacos zažili a při tom "hraní si s ohněm" jsem pochopila, jakou má vlastně sílu a co je to za živel. S tím, jak jsme Foga v průběhu vývoje testovali, tak postupně rostl i náš respekt a stres při každém novém hašení. Paradoxně - čím větší je u testování adrenalin, tím víc je veselo. Je to takový ventil, díky kterému se člověk pod tím stresem uvolní. Padají peprné výrazy, vtipkuje se, členové týmu si různě ulevují svými výroky, ale testy probíhají v maximálním soustředění. 



Když jsme chtěli splnit zkoušku hasební schopnosti pro hořlaviny, pořádně jsme si to nedovedli představit. Ale v momentě, kdy nám zkušební technik, Bc. Lukáš Blaha ze SZÚ – Engineering Test Institute zapálil 21 litrovou lázeň s 2/3 heptanu, jsme to hned pochopili. Tohle byl adrenalin vyšší než při bungee jumpingu!

Tu lázeň hasil Michal Jedlička
osobně. Ani jsem nedýchala, bylo to neskutečné. V podstatě ale vlastně hasila Foga, né my. Zkušební technik ještě vtipkoval, že kdyby Michal do té hořící lázně spadl, ať rychle vyleze, že ho uhasí. No, ono to vlastně nebyl vtip, ale instrukce. Michal byl rozhodnutý zůstat schovaný za Foga a jen vykukoval, aby viděl, kam Foga pokládá. 
 
 
Začalo 2 minutové odpočítávání, aby se požár rozhořel. Slyším jak Lukáš Blaha nahlas odpočítává: "10, 9, 8, …1, 0. Akce!"  V podstatě se musel Michal nad ten oheň zcela naklonit a udržet balanc, aby do něj nespadl. Oheň měl 90 cm v průměru a plameny dosahovaly výšky 2 metrů. Michal k požáru přistoupil, schoval se za Foga, která mu dělala štít proti žáru, a elegantně ji na požár položil a pak v klidu porovnal, aby se pod Foga nedostával vzduch. A hádej co? Foga to okamžitě uhasila. 

Ani jsem nedýchala. UF! Když jsme se rozhlédli, zelená tráva kolem byla hodně spálená. Sundali jsme Foga z heptanové lázně. Lukáš Blaha do ní hodil zapálenou sirku, stejně jako když zapaloval poprvé… A ono NIC. Druhou sirku, zase nic. Pak jen řekl: „To není možný! No nic, jdeme hasit ten olej.“
 

Když jsme skládali zkoušku na hasební schopnost olejů a tuků, držela jsem Foga všechny palce. Olej se musel vyhřát na teplotu 380°C, aby se sám vznítil. Ano, čtete dobře, 380°C. Do litinového hrnce se proto pálilo plynovým hořákem tak dlouho, než se na hladině objevily plameny.  V takovou chvíli má člověk tendenci hasit hned, ale je potřeba vytrvat a nechat požár zesílit, aby měl větší grády. Ať se zkrátka ukáže, co v kterém hasicím přístroji je.  

 
Hořící olej vařil v celém objemu, vypadalo to děsivě. Po 2 minutách hoření jsme mohli přistoupit k hašení. Jako obvykle se toho chopil Michal Jedlička, přikrčil se, schoval se za Foga, přiblížil se k ohni a pomalu na něj Foga s lehkostí položil. Extrémně rozžhavený litinový hrnec kouřil, syčel, soptil. Uhašeno! Ale trvalo deset minut, než olej trochu vychladl. Stačilo by odkrýt hrnec dřív a znovu by to chytlo.
 
 


Nakonec jsme zkusili přes Foga, která překrývala rozpálený olej, přelít zbytek suspenze. No to byl ale tanec! Takový hluk jsme nečekali. Všechno se to odehrávalo pod Foga a byl to názorný příklad toho, co se stane, když člověk hasí příliš mokrou utěrkou, ze které kape voda. Sami jsme si říkali, jestli to Foga vydrží.
Tu samou zkoušku jsme skládali taky na Technickém ústavu požární ochrany. Tady však testují řádně ustrojení hasiči.
 
 
 
 
 

Autor článku: Petra Gottwald

Petra je charakteristická svou dynamickou osobností, dává intuici na první místo a místo výmluv, hledá řešení. Její kariéra byla vždy poháněna vášní pro chemii, kterou v sobě objevila již na základní škole. Po studiu střední školy chemické zamířila na Vysoké učení technické v Brně, kde získala inženýrský titul v biotechnologii a potravinářské chemii. 
Petra pracovala 10 let ve výzkumu, nejprve zaměřeném na farmacii a poté na radiofarmacii. Zkušenosti získala v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, kde se její výzkum soustředil na léky, které pomocí radioaktivity léčí rakovinové nádory. Kvůli zkostnatělé struktuře výzkumného systému a skutečnosti, že vyvinuté produkty čekaly často jen na patenty, a nakonec skončily v šuplíku, se Petra rozhodla opustit dráhu výzkumnice. Tuto profesní etapu vystřídalo psaní chemických patentů pro Akademii věd ČR. Po 7 letech se Petra rozhodla založit vlastní patentovou kancelář Patent Sky, která si rychle získala pověst kanceláře, jež dokáže patentovat i to, co je pro jiné firmy složité.
Petry intuice zafungovala, když se rozhodla převzít téměř mrtvý projekt, který ji v patentové kanceláři ležel na stole již několik let. Nefunkční nápad na hasební látku změnila za přispění vědců z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a společně se svým životním i profesním partnerem Michalem založila společnost Walk on Water a uvedla na trh jejich první produkt — hasební deku Foga.